Jak jsme prodali selátko Lucinku

Krátké povídání od nové majitelky jednoho z našich selátek, aneb co Vám vyroste z takového rozkošného drobečka:-)

Jednoho dne, když jsem se brouzdala internetem, jsem uviděla fotku vietnamského prasátka-selátka a bylo rozhodnuto..to je ještě přesně to, co mi doma chybí!
Teď už jen zbývalo ukecat manžela, naštudovat něco o plemeni a připravit nějaký chlívek. No nejtěžší z toho všeho bylo to ukecávání. Trochu mi k tomu dopomohlo to, že se blížil můj svátek a já nechtěla nic jiného :-) Svolení bylo a pak už to šlo samo! Štěstí mi opravdu přálo, první chovatelé na které jsem narazila, bydleli kousek od nás! A tak jsme si dohodli schůzku a jeli na čumendo. Byla to láska na první pohled! Prasátka úžasná a majitelé Miládka s Járou mooooc sympatičtí lidé!
A pak už jsem odpočítávala dny, kdy mi už budoucí vietnamečka "Lucinka" doroste a bude moct ke mně domů.
Dočkala jsem se! Nikdy nezapomenu ten první den, když mi jí ve velké dřevné bedně přivezli. Byla pořád tááák malinká a já s ní seděla celej ve chlívku a koukala na ty malilinkatý kopýtka a pidi čumáček:-)

Lucinka před:-) Hanička začíná pečovat:-))Lucinka před:-) Zkouší ochutnávat pozadí labradora Huga


První dva dny mi nechtěla vůbec papat (nervozita a změna prostředí zřejmě udělali své). Měla svůj talířek s piškotkama, ovocem, i jinýma dobrůtkama. Vedle mističku s čerstvě nadojeným kozím mlíčkem, ale ona nic. Snesla bych jí snad modré z nebe jen aby
baštila.Nakonec to vyšlo, začla uždibávat, víc a víc a víc a to jí vydrželo i do dnes.I když o uždibávání dnes nemůže být ani řeč, spíš bych to nazvala "žranicí" a jeden piškotek už to rozhodně nezpraví :-)

Hanička zvířatomilka

Lucinka po:-)Lucinka po:-)Lucinka po:-) s Hugem

Publikováno: 23.5.08 16:26 | Kategorie: Vietnamská prasátka