Smutná zpráva pro naše přátelé a klienty - Adélka byla otrávena...

Adélka...

Konečně jsem sebrala sílu a odvahu, abych pár řádky zmínila událost, která šokovala svojí krutostí a ochromila bolestí... 10. srpna 2008 nám někdo otrávil Adélku...

Od září se bude čekat v pěti speciálně-pedagogických zařízeních marně... Adélka nepřijde...

 "Jestliže v ráji nejsou psi, potom chci po smrti jít tam, kam odešli oni..."

OVVR

Adélka ze Štěnkovského lesa byla štěňátko z našeho prvního vrhu, které jsme si nechali. Naším snem byla druhá fena flat coated retriever, která by časem nahradila v chovu Aisinku a pokud nám bude přát štěstí, stane se i ko-terapetuem v podpůrně-rehabilitačním procesu canisterapie.

I když je pořizování štěňátka losem do loterie, mohli jsme se radovat z výhry, protože Adélka se vyvedla nad očekávání dobře. Byla čekatelka junior šampióna z výstavního kruhu, podařilo se jí složit OVVR v I.ceně a dysplazie kyčlí dopadla skvěle neg.0/0.
V roce 2008 se stala zasloužilou matkou a náš život obohatila o 11 psích miminek. Štěňátka se rozutekla do světa a je možné se s nimi potkat nejen v Čechách, ale i v zahraničí.
Největší radost nám však dělala její neuvěřitelná povaha, kterou zaregistroval každý, kdo se ní mohl setkat... Byla to láskyplná princezna, která se s přivřenýma očima nechala nekonečně dlouho hladit, i když jsem pak klientům otvírala dlaně, do kterých dostali křeč a které byly plné jejich vytrhaných chlupů... Epileptický záchvat během polohování, když jsem jí strkala od bezvládného těla dítěte pryč způsobil pouze to, že se tiskla o poznání více a na mačkání svého těla pažemi odpovídala pouze intenzivnějším lízáním ztuhlých rukou a prstů vmáčknutých do fialových dlaní.
Jako nejlepší účastník absolvovala v roce 2007 testy povah psů využívaných pro rozvoj osobnosti a jako canisterapeut dělala radost v MC Mamina v Polici nad Metují, ÚSP Cesta v Náchodě, v ÚSP Čtyřlístek v Markoušovicích a ve Speciální a zvláštní škole ve Dvoře Králové nad Labem.

Adélka jazyk na vestě

Stěhování do nového domu mělo být další kapitolou našeho života, na kterou budeme vzpomínat rádi - jako na šťastný krok...
Volnost, obrovský pozemek, na kterém konečně může naše psí osazenstvo neřízeně běhat a štěkat i po 22 hod večerní však mimo nás zřejmě obýval i kdosi, koho nezvládnutelně užíral pocit, že tohle náhlé vyrušování a změna dosavadních letitých poměrů musí skončit. Po několika výhrůžkách zastřelením jsme našli Adélku motat se po zahradě a po deseti minutách cestou k veterinárnímu lékaři, kdy se pokoušela vyvrhnout doslova všechny své vnitřní orgány, se v ukrutných bolestech ve vlastních zvratkách v kufru auta doslova umlátila. Nestihli jsme jí ani dovést na veterinu...

Pitva prokázala, že po 22 hodinách krmení měla žaludek plný jakési čerstvé směsi masa a granulí, která tudíž musela pocházet z neznámého zdroje a způsobit tak rychlou otravu...

Podali jsme trestní oznámení na neznámého pachatele, kterého by však i při chycení za ruku při trávení čekala pouze pokuta za přestupek. Možná jsem tajně doufala, že oznámením bolest a beznaděj poleví, ale marně...

Roky práce, času a lásky v nenávratném propadlišti. Vzpomínky zůstanou... znásilněné, bolestivé, plné nespravedlnosti a zhnusení nad neuvěřitelnou zlobou...

Adélka...

"Jestliže je láska nesmrtelná, pak pevně věřím, že se po smrti setkám se všemi psy svého života, kdyby pro nic jiného, tak pro to moře lásky, která nás spojovala..."

Publikováno: 22.8.08 16:05 | Připojená galerie: Adélka ze Štěnkovského lesa | Kategorie: S láskou vzpomínáme...