Výcvik terapeutických pejsků

Ale jaký je vůbec rozdíl mezi terapeutickým a asistenčním psem?
Proč vůbec něco takového dělat, vždyť si psa mohou vychovat sami klienti?

Jistě vhodná otázka. Možná místo ní si stačí vzpomenout, že pokud klienti žádají o psa terapeuta, mají buď sami nějaké postižení nebo mají těžce postižené dítě, tudíž je to jediná možnost, jak pejska mít. Věříme, že naše práce má smysl a že se pod pojmem "terapeutický pes" skrývá obrovská možnost pro velké množství klientů obohatit si tímto způsobem život o milujícího tvora, na kterého by si jinak bez pomoci sami netroufli...

Většinou se situace vyvíjí tak, že rodiče chodí s dítětem na canisterapii. Holčička či chlapec na pejska velice dobře reagují po fyzické i psychické stránce. Společnost zvířete jim přináší uvolnění a navozuje příjemnou a vlídnou atmosféru. Pes takovou reakci vyvolává nejen u dítěte, ale i u rodičů, kteří nezřídkakdy lezou doslova po čtyřech a s pejskem se spokojeně mazlí:-) V té chvíli se možná zrodí nápad, mít psa doma. Pokaždé je však zaplašen představou štěňátka, které vám připraví na koberci slalom z loužiček a do toho vaše postižené dítě, které potřebuje neustálou péči.
Navíc ten problém, jak psa něco naučit - pokud máte ratolest se speciálními potřebami, nezbývá vám čas na sebe a na partnera, natož ještě na něco jiného...A sami všichni moc dobře víme, že to není zdaleka až tak jednoduchá činnost vychovat správně psí miminko, aby zvládlo korektně poslušnost, slušné chování doma i na veřejnosti, jízdu dopravními prostředky, zvířátka, apod. A co když se něco stane a pejsek bude muset někam na pár dní? Vždyť neumí být v kotci, nikdy nebyl s cizími apod... Takže to rodiče raději vzdají a je to opravdu rozumné.

Ale pak přijde návrh... Můžeme vám poskytnout vychovaného psa terapeuta pro vás a vaše dítě s kompletním zázemím, kdyby se něco přihodilo, potřebovali byste pomoci, poradit, pohlídat... Rodiče o tom začnou přemýšlet. Pár týdnů se o tom rodina radí mezi sebou i s námi. Můžeme jim nabídnout zapůjčení naší "profesionální terapeutky" na odpoledne či na víkend, aby si zkusili, jaké to je vůbec pejska doma mít, zda to nenaruší nějak výrazněji běh rodiny a domácnosti. Často mají klienti obavu, že se již odchovanému psu bude stýskat a špatně ponese změnu majitele. Aisinka vás ale vyvede z omylu. Profesionálně odchází s novými páníky, aniž by se otočila naskakuje do auta a odjíždí potěšit nové lidi...

To byl krátký úvod... Jaký tedy bude pes terapeut od nás?

Jelikož není připravován nějak speciálněji, odchází k novým majitelům dříve, než asistent. Záleží zase na obou stranách, jak rychle se pejsek podle požadavků připraví a jak rychle se noví páníci zaučí správně s ním zacházet a využít vše, co umí. Minimální věková hranice je 1 rok. Vybíráme většinou psy z vlastního chovu, kde máme největší záruku charakteru, povahy a cvičitelnosti. Občas se k nám ale dostane i cizí miminko, což také není naškodu kvůli čekací době pro nové páníky. Štěně je správně socializováno, od raného věku je zvyklé na zacházení od mnoha lidí, aby nebylo úzkostlivě fixované pouze na jednu osobu. Poté se přistupuje k co nejširšímu seznámení s životem v okruhu rodiny a se situacemi, které mohou nastat.

Terapeutický pes je "profík". Umí na vás čekat celý den v bytě, aniž by něco vyvedl. Spinká, nic neničí ani si nic nevynucuje pláčem. V bytě je zvyklý od štěněcího věku, není to pro něj problém. Pokud však nastane nenadálá situace, je třeba být s dítětem v nemocnici apod., je možné ho umístit na zahradu či do kotce. Nebude z toho mít šok ani trauma, je seznámen s co nejširší škálou různých prostředí.
I když působíme ve východočeském kraji, psi jsou seznámeni s všemi dopravními prostředky, jezdíme cvičit do Prahy, aby je nevyvedli z míry tramvaje, metro či eskalátory. Samozřejmě je můžete nechat kdekoliv před obchodem či v autě, budou na vás trpělivě čekat.
Jsou zvyklí na domácí zvířata, počínaje křečky a králíky, konče koňmi, ovcemi a prasátky. Nevyvede je z míry v lese ani vysoká, na kterou reagují maximálně otočením hlavy.

Psi mají rozracovanou základní poslušnost, aby nereagovali na ostatní pejsky, jsou 100% neagresivní, znají ruch ve městě apod. Vše se ještě docvičuje s klientem, který se bude o psa starat, aby byl vždy maximálně ovladatelný a aby si s ním poradil v každé situaci. Je to asi nejtěžší část celého výcviku nejen pro klienta, ale i pro samotného psa, kterou není možné jakkoliv ošidit či zkrátit. Pejsek může jít k novým majitelům teprve tehdy, když si budou obě strany jisté, že zvládnou všechny denní i pár námi připravených nečekaných situací. Je to nezbytné také proto, aby na sobě mohli dále pracovat a celá předešlá příprava pejska nepřišla vniveč. Přece jenom odchází ještě napůl jako miminko a je potřeba na jeho další vývoj neustále dohlížet a pomáhat mu.

A ještě jsme zapomněli poslední um pejska terapeuta, s kterým odchází do světa. Něco vám spadlo? Není problém, podám cokoliv. Budu nosit balónek až do skonání světa...chceš ho položit na vozík? Už ho nesu...
A samozřejmě polohování. Tato relaxační technika využívá toho, že pes má o stupeň vyšší teplotu než člověk. Klient se na psa pokládá podle potřeby do jakékoliv polohy, přičemž dochází k nahřátí svalů a povolení křečí. Tato činnost má velice dobrý účinek i na prokrvení tkáně, zlepšuje se krevní oběh a pro klienta je velice příjemný i dotyk se srstí.

Pejsci umí 30 min polohovat, nechat se sebou manipulovat, když potřebuje klient změnit umístění psa apod.

Ale hlavně - všichni jsou zvyklí se nepřetržitě mazlit, mít na vás pořád čas a náladu a dávat vám najevo tolik lásky, kolik jen snesete...

Nácvik polohování s Adélkou:-)Bizzy
Publikováno: 7.9.06 11:48 | Kategorie: Terapeutičtí psi ve výcviku